O Bradáčovi

Za starých časů přišel do Prahy mistr stavitel z vlašských zemí; byl to muž postarší, nemluva, s tváří zarostlou hustým a dlouhým vousem. A protože se ve své vlasti naučil stavět mosty, pustil se do díla, jež mu leželo na srdci od chvíle, kdy poprvé viděl řeku Vltavu i dřevěný most: a když se pak starý most rozpadl ve vlnách, založil si na břehu řeky dílnu, dal zřídit lomy na kámen i vápenice, a s pomocí dlát, palic i úhelné míry začal stavět most, aby spojil obě královská podhradí cestou nad jiné výhodnou.

Nejlepší kámen pro hrubozrnné kvádry, žlutý a červený pískovec, přiváželi tehdy až ze Zap u Brandýsa; hotový most vydláždili neopracovanými křemenci, jež položili do pískového lože, pevně je zaklínovali a zalili maltou z hrubého písku a vápna. Nakonec zřídili roubení z kamenů hrubě přitesaných do půl výšky dorostlého muže.

Bradáč dovedl nejen stavět mosty, ale i tesat do kamene, a tak na památku šťastného zakončení díla vytesal vlastní rukou svou podobu do pískovcového kvádru a dal jej zazdít do mostního pilíře, jak bylo u tehdejších stavitelů zvykem. Když se Bradáčovo dílo rozpadlo ve vlnách, zazdili kameníci kvádr s podobou vousatého mistra do pilíře nového mostu.

Po smrti Bradáčově zůstala jeho hlava v kameni na mostě dál, aby Pražanům ukazovala blížící se nebezpečí velké vody. Jakmile se voda dotkla spodní části Bradáčových dlouhých vousů, znamenalo to, že co nevidět vystoupí Vltava z břehů a že je nejvyšší čas, aby se obyvatelé pobřežních domků rychle vystěhovali.

Když voda dosáhla Bradáčových úst, začínala se Vltava rozlévat do ulic Starého Města, a když zmizelo pod vodou i temeno jeho hlavy, znamenalo to, že se v nejbližší chvíli budou lidé převážet přes Staroměstské náměstí loďkou. A kdykoli začala voda ve Vltavě stoupat, sbíhali se Pražané k mostu, aby viděli, jak veliké jim hrozí nebezpečí, a při záplavách i v noci přicházeli s planoucí pochodní, aby jim Bradáč poradil, co mají dělat.

Ještě jeden obraz stavitele kamenného díla se objevil na Karlově mostě, nebo spíš v jeho těsné blízkosti, ale to už nebyla podoba Bradáčova. Z příkazu králova opatřil potulný umělec z Francie Malostranskou věž velikým reliéfem z opuky, kde na věčnou památku zobrazil stavitele Karlova mostu, jak předkládá králi plán své stavby. Ten reliéf byl kdysi dávno vyzdoben barvou modrou, červenou a černou; avšak po dlouhých dobách si lidé přestali vážit starých památek a nový majitel sousedního domu z lakoty urazil na reliéfu zakladateli mostu hlavu, aby ji výhodně zpeněžil.