Pravidla pro úlohu

1/1

Příběhy o dětech

Danda má hlad

„A vida. Rosnatka okrouhlolistá,” prohlíží si tatínek rostlinu v květináči. „Vítám tě do rodiny, kytko.”

„Jmenuje se Daniela,” poznamená prateta jen tak mimochodem.

„Daniela? To je moc dlouhý,” ohrne Otík ret. „Budu jí říkat Danda, můžu?”

„Pro mě za mě,” pokrčí prateta rameny.

„Tak jo. Ahoj, Dando. Já jsem Otík,” nakloní se nad květináč.

„Pozor!” vyjekne prateta a Otík polekaně uskočí.

„Nesmíš tak blízko,” nabádá ho prateta. „Mohla by ti ukousnout nos!”

„To jako vážně?” diví se Otík.

„Já se tý kytky bojím!” kvílí Oliva. „Ať jde pryč!”

Ale prateta Vilemína se smíchy jen prohýbá.

„Děti moje zlatý, to byl jen vtip!”

2. Co je Rosnatka okrouhlolistá?

3. Označ, jaké postavy v textu vystupují:

5. Přiřaď postavu k jejímu jménu:

Otík
Daniela
Vilemína
masožravá květina
chlapec
prateta

Pokud Tě zajímá více informací o masožravých rostlinách, můžeš si přečíst následující

Rostou nějaké masožravky v přírodě i u nás v České republice?

Nejznámější masožravé rostliny se jmenují rosnatky (Drosera) a lze se s nimi, i když vzácně, setkat i v české přírodě. Menší hmyz lapají pomocí žláznatých chlupů, jejichž povrch je pokryt silně lepivým slizem. Ten vytváří dojem rosy. Nejrozšířenějším druhem je rosnatka kapská (Drosera capensis). Její dlouhé listy se kolem větší kořisti umějí stáčet. Vytrvalost posilují silné kořeny, ze kterých obráží i po zaschnutí nadzemní části.

Rosnatky jsou obecně náročné na světlo, v bytech vyžadují světlou polohu. Voda by měla trvale stát v misce, rostlinám prospívá i rosení. Běžnějším druhům vyhovují pokojové teploty, v zimě mírné přichlazení na 10 až 15 °C.

Je možné masožravky pěstovat?

Ano, téměř všechny masožravé rostliny vyžadují ale velmi vlhké prostředí. Dobře se dá použít okraj rybníčku. Ideální je mít na zahradě rašeliniště.

Masožravky můžete pěstovat i doma v květináči na parapetu.

Důležitý je pro ně dostatek světla. Jedním z hlavních problémů pěstování bývá kvalita vody. Je nutné zalévat je měkkou vodou. Pokud si nejste jistí, jaká voda vám teče doma z kohoutku, nemusíte dělat složité rozbory, o tvrdosti vody vás přesvědčí vodní kámen ve varné konvici.

Málokdo má štěstí a měkká voda mu teče z vodovodu, většinou je třeba zajistit vodu dešťovou. Ne tu z vodovodního kohoutku.

Umí mucholapka podivná chytat mouchy?

Asi nejznámější masožravou rostlinou je mucholapka podivná (Dionaea muscipula). Jméno vystihuje jedinečný způsob lapání kořisti – aktivně loví rychlým sklapnutím obou polovin listu. Hmyz, který se dotkne některého ze šesti citlivých chlupů, vyvolá podnět k sevření pasti. Sklapnutí trvá asi půl sekundy. Polapí-li kořist, zůstává sevřený několik dní a trávicí žlázky živiny postupně vstřebají. Pokud list sklapne naprázdno, během dvou dnů se zase pomalu otevře. Zvlášť pro děti je sklapávání listů neodolatelnou zábavou, rostlinu však brzy vysílí a zničí – po dvou až čtyřech sklapnutích odumírá.

Informace o pěstování mucholapky:

O kondici rostliny vypovídá i rychlost sevření listů; pokud mucholapka velmi líně a neochotně zavírá pasti, je něco v nepořádku. Správný způsob pěstování vychází z přírodních podmínek jejich domoviny. Důležitý je především dostatek světla. V létě jim prospěje umístění venku na slunci a čerstvém vzduchu, anebo na jižně orientovaném okně. Pod květináč umístíme misku s nízkou, ale stálou hladinou vody, kořeny nesmí v žádném případě vyschnout. Přezimují v co nejsvětlejším a chladném prostoru s teplotami 10 až 15 °C, nevadí však poklesy pod nulu. V tom případě může mucholapka „zatáhnout“ do půdy, takže než se rozhodnete prázdný květináč vyhodit, prozkoumejte, jestli náhodou rostlina pouze nespí. Přesazujeme na jaře, do směsi rašeliny a hrubého písku.

text: Romana Rybková, www.mujdum.dumabyt.cz

Příběh je z knihy:

BŘEZINOVÁ, Ivona. Danda má hlad. Ilustroval Aneta Františka HOLASOVÁ. Praha: Mladá fronta, 2014. Nebojím se písmenek. ISBN 978-80-204-3292-6.

Zdroj: http://www.gramar.in/cs/_test.php?subcategory=por_3&idt=111